Václav Chochola - Karel Hájek

KAREL HÁJEK

Karel Hájek - Osobnosti Karel Hájek - fotogalerie Karel Hájek Norimberský Proces

/ 1900 – 1978 / je považován za zakladatelskou osobnost moderního českého fotožurnalismu a zásadní postavu v průběhu třicátých, čtyřicátých a padesátých let.

Jeho fotografické dílo vzácně kopíruje historii našeho státu od roku 1926 do 70.let

Od roku 1932 působí jako fotoreportér v nakladatelství Melantrich,zachycuje nejrůznější politické,kulturní i společenské události,vytváří rovněž žánrové snímky,rozsáhlejší fotoeseje i portréty významných osobností. / osobní fotograf presidenta T.G.Masaryka,Beneše,ale i Háchy/

Hájek si obrazový materiál nevybíral, dychtivě sahal po všem, co doba nabízela, a tak zachytil atmosféru první i protektorátní republiky stejně objektivně jako patos republiky socialistické.

Fotografické dílo Karla Hájka se dosud nepodařilo zkompletovat díky jeho rozptýlenému archivu , jehož větší část je uložena v Národním muzeu,Státním ústředním archivu ,část i v soukromé sbírce a nejzávažnější skutečností je 80 000ks negativů zabavených v roce 1950 Ministerstvem vnitra.

Až do konce svého života musel vystačit s pouhým torzem svého archivu a spoléhat především na archiv současný. Proto i jeho profilová monografie vydaná v nakladatelství Odeon v roce 1963 postrádá retrospektivní průřez tvorbou a nepřihlíží dostatečně k jeho tvorbě v celém kontextu moderní československé fotografie.

V jeho archivu jsou zaznamenáni nejen kompletní presidenti T.G.Masarykem počínaje ,ale i mnoho význačných osobností našeho kulturního života - osobností Emy Destinové , Václava Talicha, Josefa Suka a dalších pozoruhodných historicky neopakovatelných portrétů .

To, že je mnohdy prezentován jen jako autor publikace Krásy myslivosti a zůstává ponejvíce spojován s fotografováním lovu a zvěře, je omyl. Sám považoval tuto tvorbu za druhořadou, jen za jakéhosi koníčka a určité východisko volné tvorby

Navzdory své dlouholeté popularitě se Karel Hájek nedočkal shrnující publikace nejen do konce života, ale ani dvacet let po své smrti. Torzo jeho fotografického díla v současné době zpracovává Blanka Chocholová, autorka projektu Záchrana fotografického dědictví renomovaných fotografů in memoriam.

B.Chocholová,únor 1999

Karel Hájek (1900 - 1978) – biografie / zpracovala Blanka Chocholová, 1998

Zakladatel a průkopník reportážní fotografie

1900 Narozen 22.1. v Lasenici č.11, okr. Jindřichův Hradec , sedm sourozenců, otec Ondřej - majitel hostince, revírník a předseda honebního výboru, matka Kateřina, rozená Beránková.

1907 Začíná navštěvovat obecní školu v sousedním městyse, kam musí denně čtyři kilometry pěšky přes les.

1914 Vyučen kovářem v Nové Bystřici na Českomoravské vysočině, domů dojíždí deset kilometrů na kole.

1914-1918 Jako kovářský a zámečnický tovaryš rukuje na vojnu a coby c.a k. rakouský vojín slouží v Českých Budějovicích, ve Vídni a v jižních Tyrolích. Z italské fronty se vrací 25.října 1918, tři dny před vyhlášením republiky.

1918 28.října odjíždí do Prahy, kde už zůstává natrvalo.

1918-1926 Pracuje jako kovodělník v Ringhofferově továrně v Praze na Smíchově, později je zaměstnán jako "tramvaják č. 36" u Pražských elektrických drah. Dochází do Sokola v Praze na Malé Straně.

1920 Začíná fotografovat deskovým fotoaparátem Special Aplanat 9x12cm, okouzlen fotografováním portrétuje své přátele,rodiče , sourozence a svou budoucí první ženu Vlastu , aparát má pohotově vždy při sobě a zaznamenává i dění na pražských ulicích z pohledu tramvajáka.

1925 Pro Pestrý týden fotografuje Emu Destinovou, jeho reportáž vychází i v zahraniční edici časopisu. Jako člen tělocvičné jednoty Sokol se účastní závodů Podbělohorské župy, kde získává 1. cenu.

První sňatek s Vlastou Havlíčkovou , narození syna Miloše

1926 Během letní dovolené v Lásenici pořizuje snímky vybaven již speciálním filtrem a vystavuje je pod svým jménem.

1928 Investuje 100 korun do fotomateriálu a zhotovené snímky nabízí do inzerované fotosoutěže Pestrého týdne. Získává nejen první ocenění fotografií, a to i od berlínské edice Pestrého týdne Lichtbild, ale téměř všechny jeho nabídnuté fotografie tiskne Pestrý týden na titulní strany i uvnitř časopisu. Ocenění mu otevírají další možnosti. Pořizuje si zrcadlovku 6x9cm se světelností 4,5 neznámé značky. Je přijat za elitního člena Českého klubu fotografů amatérů v Nekázance. Po několika měsících se stává přísedícím členem komise klubu, která hodnotí dodané snímky. Vzbuzuje pozornost na výstavách, začíná pronikat na stránky novin a časopisů, pořizuje si Rolleiflex. Je to pro něj rok vzestupu a uznání.

1929 Přesto dál zůstává zaměstnancem Elektrických drah a s redaktorem dopraváckého měsíčníku Jednota Otakarem Wunschem se účastní stávky pražských tramvajáků. Fotografuje tanečnici J.Nikolskou, Leopoldu Dostálovou, spolupracuje s V.Jírů a s J.Krupkou .

1930 Rozvádí se se svou první ženou

Se svým přítelem a asistentem "námořníkem" Škábou bydlí na Karlově náměstí "ve věži".

1931 Jeho fotografie získávají ocenění na klubové výstavě v Paříži. Přispívá do různých periodik, publikuje povídky v humorné rubrice STOP společně s fotografiemi s tramvajáckou tematikou do podnikového časopisu Elektrických drah hlavního města Prahy, který nese název Jednota; mezi jeho příspěvky jsou i postřehy z cesty do Paříže.

1932 Stává se členem Svazu československých reportérů s legitimací označenou číslem 1. Díky svým úspěchům a vzrůstající popularitě dostává nabídku stát se fotoreportérem novin a časopisů nakladatelství Melantrich. Uzavírá pracovní smlouvu, která všechny jeho fotografické práce váže výhradně na Melantrich, nadále však spolupracuje s Pestrým týdnem, jehož šéfredaktor dr. B. Markalous řeší publikování jeho fotografií "nenápadným" pseudonymem Lesík. Bez udání autora vycházejí jeho fotografie např. v Tvorbě redigované Juliem Fučíkem, kterému snímky tajně dodává v kavárně Daliborka. Anonymně publikuje v časopise Letem světem, v Národní politice jako neznámý amatér jménem Kubík dokonce vyhrává soutěž o 1.000 Kč. Pořizuje si Rolleiflex.

Fotografuje veškeré tehdejší dění od zpravodajství z průmyslu, zemědělství a sportu až po události společensko - kulturní a politické. Portrétuje herce, malíře, literáty, hudebníky i státníky v čele s prezidentem T. G. Masarykem.

1933 Fotografuje důlní neštěstí, vzniká jedna z jeho nejznámějších fotografií Zachráněný z dolu Nelson. Při pádu ze střechy domu rozbije svůj první Rolleiflex i svůj loket.

1935 Jeho první soubornou samostatnou výstavu v Praze zhlédne třicet tisíc diváků, katalog vychází v úpravě Jiřího Trnky.

Cestuje do Turecka, Maďarska, Jugoslavie, Bulharska, Rumunska, Rakouska.

1936-1939 Zvládá až deset reportáží denně. Z autodidakta a amatéra se postupně stává zakladatelskou osobností české fotografické reportáže s osobitým smyslem pro skladbu záběrů a jejich gradaci. Při práci mu asistuje a v laboratoři vypomáhá začínající fotograf Zdeněk Tmej.

1937-1938 Setkává se s Pavlem Barchanem, obchodním ředitelem amerického týdeníku Life a majitelem pařížské obrazové agentury, který mu nabízí angažmá. Do dubna 1939 obdrží řádnou legitimaci reportéra časopisu Life, kabelogramem dostává objednávky na reportáže za pevnou zálohu 23 liber měsíčně. Dodává reportáže Sokolský slet (1938), Pardubické dostihy, Pohřeb T. G. Masaryka, Podkarpatská vláda s Vološinem v čele, První zasedání slovenského sněmu.

1939 Dne 15.3. dopoledne fotografuje Škaredý den, ranní sněhovou chumelenici během níž onoho osudného roku do Prahy vstoupila německá okupační vojska. V centru Prahy na křižovatce Václavského náměstí a ulice Na můstku zaujímá místo v "sudu" dopravního strážníka a pořizuje unikátní fotografie přímo ze samotného středu dění. Pohotově odesílá negativy letecky do redakce časopisu Life, takže v dobových světových periodikách vychází celá série těchto snímků, které dokonce zpětně přebírá i tisková agentura ČTK a vydává je bez udání autorova jména. (Snímek Rozjitřený dav, kde Pražané hrozí zaťatými pěstmi německým vojákům na motocyklech s přívěsnými vozíky). Dostává výpověď z Melantrichu.

1940 Pracuje jako stálý obrazový redaktor Národního souručenství, německý časopis Fotofreud věnuje jeho fotografickým ilustracím celé číslo a vychází v něm rozsáhlý článek s podrobným životopisem. Nadále spolupracuje s Pestrým týdnem a řadou dalších časopisů. K fotografování používá Rolleiflex, Superikontu, Primarflex s objektivem Telemegor 40cm. Tento vyjímečně kvalitní objektiv si od něj půjčuje řada fotografů. Nejčastěji pracuje na film AGFA Isopan ISS, včetně zhotovení reklamního inzerátu na tento materiál.

Uzavírá sňatek s členkou opery Národního divadla Slávkou Procházkovou.

1939-1945 Pracuje pro časopis Pestrý týden, který po válce dostává nový název Svět v obrazech.

1944 Jeho bratr Jan zatčen gestapem a vězněn v Českých Budějovicích, Táboře a Terezíně.

1945 Dne 4.5. fotografuje pražskou revoluci a pohotově ji zpracovává u fotografa Mráze na Staroměstském náměstí, kde má v nárožním bytu s ateliérem v 1. patře pozorovatelnu s výborným výhledem. Při fotografování v Hybernské ulici je zatčen a odveden na velitelství gestapa, život mu zachrání jen pohotovost a výřečnost a legitimace reportéra Life. Ve fotografování pokračuje na Pankráci, je přítomen bojům o rozhlas na Vinohradech.

Člen SČSVU / Svaz Čs. výtvarných umělců.

1945-1963 Fotoreportérem Světa v obrazech, kromě reportáží tvoří větší neuzavřené cykly, které ilustrují specifické lidské vlastnosti, emoce a stavy (Smích, Pláč, Ruce, Spáči)

Po svazových prověrkách je mu potvrzeno členství ve Svazu novinářů.

1946 Fotografuje Norimberský proces, na kterém jako jediný československý reportér spolu s korespondenty z USA, Velké Británie, SSSR a Francie má povolení fotografovat v soudní síni. Zachycuje tváře Goeringa, Goebelse a dalších válečných zločinců, dokumentuje stav válkou zničeného Německa.

1948 Dne 10.1. mu je vystaven zbrojní pas a má povoleno nosit opakovací pistoli

1950 Vede sekci fotoreportérů SČN.

1950 Dne 13.6 je mu orgány Ministerstva vnitra zabaven a odvezen z bytu nákladním autem fotografický archiv obsahující asi 80 000 negativů. Jedná se o celoživotní dílo do roku 1950. Odvozu předchází prohlídka bytu, která proběhne v jeho nepřítomnosti a bez povolení prokurátora. Svědkem prohlídky je manželka Slávka Procházková. O této skutečnosti je mu uloženo zachovat mlčení s příslibem, že po prohlídce některých politických materiálů obsažených v archivu dostane vše zpět.

1950-1963 Opět fotograficky zachycuje veškeré dění od zpravodajství z průmyslu, zemědělství a sportu po události společensko-kulturní a politické, tentokrát pojaté tendenčně podle socialistického modelu - tendenční náměty a náplň reportáží obrazového týdeníku Svět v obrazech s tématy jako Sjezd JZD, Krajská soutěž požárníků, Masný, mlékárenský, tukový, konzervárenský průmysl, reportáže Vajíčkárna, Jatky, Pivovary, Cukrovary, apod. Cestuje po Čechách, Moravě, Slovensku i zahraničí.

1950 Dne 13.6 je mu orgány Ministerstva vnitra zabaven a odvezen z bytu nákladním autem fotografický archiv obsahující asi 80 000 negativů. Jedná se o celoživotní dílo do roku 1953. Odvozu předchází prohlídka bytu, která proběhne v jeho nepřítomnosti a bez povolení prokurátora. Svědkem prohlídky je manželka Slávka Procházková. O této skutečnosti je mu uloženo zachovat mlčení s příslibem, že po prohlídce některých politických materiálů obsažených v archivu dostane vše zpět.

1955 Od prezidenta republiky dostává vyznamenání za vynikající práci

1956 6.7. na 3.odd. 1.odboru Ministerstva vnitra založen agenturní svazek č.4781 krycího jména „Reportér“

1958 Jednání s Ministerstvem vnitra o navrácení negativů je neúspěšné, část archivu se údajně ztratila.

Navštěvuje výstavu Photokina v Kolíně nad Rýnem.

1959 Na fotosalonu v Chicagu získává jeho snímek Černá madona zlatou (Farringtonovu) medailí.

1960 Opětovné urgence ve věci navrácení archivu u tehdejšího ministra vnitra R. Baráka.

1959 - 1961 Druhá a poslední souborná výstava v Praze, reprízovaná v Brně, Ostravě, Karlových Varech, Martině, Bulharsku, Německu a jinde v zahraničí. Pracuje na přípravě publikace Krásy myslivosti.

1962 – Československý armádní film o něm natáčí film Reportér v režii Pavla Háši.

1963 V edici Umělecké fotografie vydává SNKLU jako svazek 19 jeho profilovou monografii.

Odchází do důchodu, končí tedy jako řádný reportér Světa v obrazech. Nemocen, letní měsíce tráví na chatě u Týnce nad Sázavou.

1964 Přednáší na Fakultě žurnalistiky Karlovy univerzity, dostává pozvání přednášet na fotografické škole ve Vídni.

Dne 24.2. písemně intervenuje na Ministerstvu vnitra, tentokrát u Lubomíra Štrougala, aby mu byl navrácen zabavený fotoarchív.

Spolupracuje s Československou televizí v Praze a Ostravě.

1965 Onemocnění mu komplikuje systematickou publikační, výstavní a přednáškovou činnost. Uskutečňuje pracovní pobyt s přednáškou ve vídeňské fotografické škole, účastní se autorské výstavy v Brazílii a absolvuje cestu po Jižní Americe. Ministerstvo vnitra mu navrací část zabaveného archivu - asi 16 000 negativů

1966 Jmenován zasloužilým umělcem. Spolupracuje s Československou televizí na medailonu herce ND Z. Štěpánka.

1968 Připravuje k vydání publikaci Byl jsem při tom. Spolupracuje s Československou televizí Ostrava a současně vystupuje v seriálu Rok zasloužilého umělce Karla Hájka vysílaném od 21.10. Vzhledem k dalšímu vývoji politické situace se ediční plány ani pokračování seriálu neuskuteční. Fotografuje srpnové události.

1970 Svaz českých fotografů ho jmenuje čestným členem s členskou legitimací č.1 a právem nosit zlatý odznak, který mu byl udělen k sedmdesátinám. Mezi gratulacemi je i dopis od prezidenta Ludvíka Svobody. Spolupracuje s Československou televizí Ostrava na Ostravských vteřinách a spolu se Slávou Štochlem na seriálu Lovy beze zbraní.

Pro propagační oddělení podniku Technoexport připravuje barevný kalendář o 16 listech.

1973 V březnu prodává svůj neutříděný fotoarchív, který obsahuje kromě zhruba 65000 negativů a pozitivů také dokumentaci, korespondenci, rukopisy, knihy a časopisy související s jeho celoživotní činností.

S ředitelem NM v Praze dr. Vl. Zázvorkou, Csc., a vedoucím archivu NM dr. A. Chalupou, Csc., uzavírá smlouvu o využití a postupné inventarizaci a uspořádání archívu.

1978 31.3. umírá v Praze

Jak Karel Hájek řekl na své závěrečné přednášce přátelům fotografie: "Končím přípitkem se slovy pána Dačického z Heslova: 'Na zdraví všech lidí dobré vůle, kteří to dobře myslí se zemí českou.' Na zdraví!"

Blanka Chocholová, říjen 1998

Při použití textu uvést zdroj:

HÁJEK, Karel; CHOCHOLOVÁ, Blanka. Karel Hájek. Praha : Asociace fotografů, 1999.
ISBN 80-902629-4-5

Obsah archivu, jak jej Hájek rozdělil:

a) období předmnichovské republiky (1925-1939), stávky, nezaměstnanost, hladovky, hlavní politické dění, fotografie osobností atd.

b) období německé okupace, nacistická vojska, budova pražského gestapa

c) protektorát

d) Pražské květnové povstání 1945

e) Norimberský proces

e) období po osvobození (1945 - 1975)

f) Únor 1948

g) sovětská okupace 1968, Jan Palach

Tematické oblasti:

Oficiální portréty všech československých prezidentů 1920 - 1970, včetně státních pohřbů: (T. G. Masaryk, J. Masaryk, E. Beneš, K. Gottwald, A. Zápotocký), politika, protektorát, budova pražského gestapa, Pražská květnová revoluce 1945, příchod Rudé armády, Norimberský proces, Únor 1948, Politické sjezdy

Kultura (divadlo, film, herci, portréty): J.Werich, J. Voskovec, V.Vydra, Steimarová, Smejkalová, Z. Štěpánek, Kohout, J.Kohout, J.Šejbalová, Glázrová, Strobachová, Burian, Beneš, T.Pištěk, V. Nezval, H. Vítová, F. Smolík, Ferenc Futurista, E.Fiala, A.Mandlová, R.Hrušínský, F. Filipovský, Štěpničková, Matoušková, Z. Baldová, L.Baarová, M.Pačová, Matulová, O. Scheinpflugová, Z. Kabátová, V. Fabiánová, Pivec, S. Rašilov, Nedbal a další.

Hudba: V.Talich, E.Destinová, J.Suk, J. Krombholc, J.Ježek

Osobnosti - výtvarníci - J.Trnka (výstavy, veletrhy, umělecká řemesla, folklór, /Strážnický festival, Hradišťan), módní přehlídky

zdravotnictví - lékaři, operace

věda - portréty osobností ČSAV

Práce a průmysl - pracovní témata, zaměstnání, ruce, továrny, stavby, hutě, doly

Sport - Sokol, Všesokolský slet 1948, Spartakiáda, letectví

Zemědělství - lovy, zvěř, ZOO, rybolov, chovatelství, včelařství

Karel Hájek bibliografie

Účast v knižních publikacích :
1938 – Masaryk ve fotografii,Orbis Praha
1942 – Jihočech Emil Hácha , Jihočeské vydav.družstvo,Č.Budějovice
1946 - Beneš ve fotografii , Orbis Praha
1966 Voláme všichni / z bojů o rozhlas / Krásy myslivosti,Leningradská symfonie, Jak fotografovat město,/Artia / Norimberk-Zločin a soud, 1946

Periodický tisk:
Např.
1946 - Svět v obrazech č.2 -(Německo),7-( Norimberský proces),11,12,15,
1947 – Svět v obrazech č. , Klub 47 č.3
1948 - Svět v obrazech č. 37 /věnované E.Benešovi /, Klub 48 č.7
Čtenář 8/1968,

Fotografické ročenky a soubory:
Československá fotografie 1931-1949,Fotografický obzor Praha,ročník XL.-XLV.1932-37
Fotorok 1958,Orbis Praha 1959
Fotografie 1928-58,SNKLHU,Praha 1959 (20 originálních fotografií zhotovil Orbis)
Licht und sshatten,Artia ,Praha 1960
Profily: Karel Hájek ,Orbis Praha 1962 ( soubor 12 fotografií )
Akt v české fotografii, Orbis Praha 1967 ( soubor 15 fotografií )

Bibliografie:
Norimberk – zločin a soud,1946,Svět v obrazech, vydavatelství Ministerstva informací,
Dějiny Prahy, Nakladatelství politické literatury,1964 , Terezín, Naše vojsko,1952,1964?
Literatura:
V.Rýpar K.H.,Umělecká fotografie sv.19,SNKLU,Praha1963
V.Rýpar : Profily – K.H. úvodní text k souboru 12 pohlednic,Orbis Praha,1962
J.Jiránková: Reportér,který musel u všeho být,Lidová demokracie,30.9.1967
M.Jetel: Hovoříme s K.H.,Politika č.9,1968
D.Mrázková,V.Remeš-Cesty čs.fotografie,Mladá fronta,Praha 1989
K.Dvořák: Několik poznámek k osobnosti K.H.,Čs.fotografie č.6, 12,/1971
Čs.fotografie č.1/1961,č.5/ 1966, č.1/1970,č.12/1971,
Novinář č.3/1970, č.1,2,4,/1989
Encyklopedie č.a.sl. fotografů ASCO str.96-97
Hořká léta 1939-1947,Evropa očima českých fotografů, katalog ITF ,Opava 1995
Karel Hájek – archiv 1925 – 1978; CHOCHOLOVÁ, Blanka. Praha : Asociace fotografů, 1999.
ISBN 80-902629-4-5
ITF Opava, 1998

Tituly Zasloužilý umělec,Vyznamenání Za vynikající práci 1956, Za výstavbu,Čestný člen Svazu čsl.fotoreportérů / legitimace pod č.1 s právem nosit zlatý odznak, Cena Národního výboru hl.města Prahy za rok 1964,-1965,čestný člen Mysliveckého svazu čsl /I.stupeň vyznamenání/, člen EFIAP – mezinárodního svazu fotografů ,řádný člen mysliveckého řádu sv.Huberta,četný člen řádu Boženy Němcové,Čestný člen Svazu Jugoslávských fotografů,Čestný člen Svazu reportérů v SSSR a Maďarsku,v Anglii jmenován mezi 7 nejlepšími fotografy světa, ocenění na fotosalónu v Chicagu za fotografii Černá madona – obdržení zlaté medaile /Farringtonova medaile/ 1958
Čestný člen sovětského časopisu Fotografia,za přednášku v I. fotografické škole ve Vídni obdržel stříbrnou medaili,další a mnohá vyznamenání od vysoce postavených osob a státníků.
Zahraniční ocenění –vítězné ceny a udělení medailí – Rakousko,Francie,Belgie,NSR,Řecko,Brazílie,celý socialistický blok

Samostatné výstavy:

1936 - leden – Souborná výstava,Ústřední knihovna hlavního města Prahy,katalog a instalace- Jiří Trnka, text v katalogu V.Vančura,Dr.B.Markalous,K.Hájek

1960 - Karel Hájek 1900-1960,katalog: text - V.Rýpar,Staroměstská radnice,Galerie hl.m. Prahy, úvodní slovo národní umělec Zdeněk Štěpánek, /Ústřední dům osvěty, hl.m.Prahy
1961 - repríza Brno,Ostrava, Karlovy Vary,Martin,Varna,Berlín a další naše i zahr.města.
1967 - S kamerou za zvěří našich lesů a polí,Výstavní síň B.Němcové
1964 - 100 fotografií K.Hájka , Městské muzeum v Benátkách nad Jizerou
1965 -
1968 - Lovecká fotografie K.H., Rakousko-čs.společnost, Vídeň, Beograd
1971 – Karel Hájek,souborná výstava,Fotosalónek,výstavní síň Vlastivědného muzea Šumperk,text Karel Hájek
1995 Praha,Opava,Ostrava,Edinburg,Londýn, Hořká léta 1939-1947
1996 Retrospect, Biennale of International Photography, Skopelos
1998 Karel Hájek – archiv 1925 – 1978, Ostrava

Besedy,televizní materiály:

1965 – K.Hájek a Jar. Spousta – současný ved.redaktor Čs. Fotografie- Beseda o fotografii s K.H. - kult. dům SEPAP Jílové u Děčína

1968 - Čs. Televize Ostrava – seriál : „Rok zasloužilého umělce K.Hájka
1970 - Čs. Televize Ostrava – vysílání-Ostravské vteřiny – Besedy „Lovy beze zbraní“
Reportér-
1971 - Beseda,promítání diapozitivů,součást výstavy,Vlastivědný ústav Šumperk

Při použití textu uvést zdroj:

HÁJEK, Karel; CHOCHOLOVÁ, Blanka. Karel Hájek. Praha : Asociace fotografů, 1999.
ISBN 80-902629-4-5

Publikování obsahu, fotografií nebo jejich částí podléhá autorskému zákonu a je zapovězeno bez předchozího souhlasu autora.